Většina majitelů panelákových bytů dnes patří do takzvaného společenství vlastníků jednotek. To z valné většiny nahradilo bývalá bytová družstva, i když i ta dnes ještě leckde existují. Hlavním cílem je, aby se všichni majitelé mohli rovným dílem podílet na rozhodování o věcech, které se týkají celého domu. Tím hlavním, kde se o těchto věcech rozhoduje, jsou schůze svj. Ty vyhlašuje pouze předseda, řádně zvolený ostatními členy. Většinou se odehrává ve společných prostorách, které jsou dostatečně velké k tomu, aby se tam všichni vešli. Nejčastěji jsou to bývalé kočárkárny či podobné místnosti.
I při těchto schůzích však musí být dodržena určitá pravidla a formality, aby bylo to, co se na ní rozhodne, skutečně oficiální. V první řadě musí být z každé z nich učiněn zápis, který je následně odeslán na příslušné úřady. Jeho kopii si samozřejmě může kdokoliv z členů kdykoliv vyžádat a podívat se, zda odpovídá skutečnosti. V první řadě musí být hned na začátku pořízena prezenční listina, kterou musí všichni přítomní podepsat. To se provádí tak, že při příchodu na schůzi dostanou onen papír k podpisu. Tím potvrdí, že se schůze skutečně účastnili.
Po jejím zahájení musí být nejprve oznámen stav fondu oprav, do kterého všichni členové měsíčně přispívají. Peníze z něj se pak používají na věci, které je potřeba na domě udělat, ať už je to oprava střechy, zateplení nebo nový výtah. O částce, která je zde uložena, musí být všichni informování hned na začátku, neboť může následně ovlivnit jejich rozhodování. Následně totiž předseda oznamuje jednotlivé body programu, na kterých je potřeba se dohodnout. Po každém z nich následuje diskuse a nakonec hlasování. Vše se samozřejmě dá do zápisu. Poté, co byly vyčerpány všechny věci, které bylo nutné vyřešit, dostanou možnost členové přednést nějaký svůj problém nebo návrh. Ten se může buď vyřešit hned, nebo se dá na program příští schůze. Ta stávající je následně oficiálně ukončena.